Magnetismus

Magnet? Všichni to známe ze školních učebnic. Tyčka s vyznačeným severním a jižním pólem. Když ji překryjete papírem a posypete železnými pilinami, piliny nádherně opíší magnetické působení a vykreslí na papíře jasné siločáry. Je po záhadě. Nebo ne? Ve skutečnosti je otázek kolem magnetismu nekonečně. Jednou z největších záhad je pak otázka, proč se vlastně ještě tohle učí. Protože jak říká americký univerzitní profesor z Virginia Polytechnic Institute and State University dr. Bernard H. Beyer již roku 1970, „dnes je již očividné, že piliny neukazují jaká magnetická pole doopravdy jsou, ale že ukazují, co dělají malé kousíčky magnetů v magnetickém poli. Obojí si je asi tak podobné jako Benátská noc a noc v Benátkách.“O co jde?

Magnety skrývají kosmické víry

Tak jako u DNA, vesmírných galaxií, zemské atmosféry nebo tekoucí vody, i u magnetů je totiž základem elegantní víření. Prokázal to již v 70. letech 20. století tým výzkumníků okolo Howarda Johnsona, vynálezce a absolventa americké Vanderbilt University, který magnetismus studuje již od roku 1942. Magnetická síla má ve skutečnosti podobu organicky tvarovaných rotačních vírů a na každé straně tyčového magnetu jsou ve skutečnosti dva spojené víry, z nichž jeden má vždy kladný a druhý záporný náboj! Vědci předpokládané dva druhy částic, z nichž mají magnetické proudy sestávat, navíc rotují na obou pólech magnetu směrem ven! Asi se ptáte: Jestliže je na obou pólech sever i jih a všechny směřují ven, co potom dělá severní pól pólem severním a co způsobuje, že železné piliny putují od jednoho k druhému? Experimenty prokazují, že „severním pólem je ten s nejslabším jižním elementem (vírem). A to znamená, že druhý pól musí být jižní,“jak konstatuje již zmiňovaný Beyer. Johnsonův tým dokázal vytvořit taková kouzla, jako je vír ve víru nebo magnetickou bránu, která se stala základem fungujícího magnetického motoru.

Fascinující energie Nemnoho lidí ví, že magnet dokáže vypálit jazyk energie několiksetkrát silnější, než je jeho základní síla, že se shodné póly mohou přitahovat, místo aby se odpuzovaly, nebo to, že póly produkují nádherné energetické dvojvíry. Magnetická síla je fascinující. Jak dnes vědci zjišťují, magnetický může být i uhlíkový grafit. Magnetismus může působit i na vodu, magneticky se chovat umí také jantar, magnetická mohou být celá pohoří a do jisté míry je magnetické všechno. Víme, že ptáci, hmyz, žraloci, ryby i někteří savci se orientují podle magnetických sil planety. V pokusech holandského fyzika Andreye Geima z Nijmegen University levitují všechny možné, zdánlivě nemagnetické, objekty od jahody přes kapku vody až po živého lučního koníka či kuňkající žábu. Je to možné proto, že i taková žába má ve skutečnosti magnetické pole s jižním a severním pólem, a stejně tak i člověk. Významnější jsou objevy, jak přimět magnet zůstat na jednom místě nad jiným magnetem, aniž by musel být držen svrchu. Ale ještě mnohem významnější je vynález již zmiňovaného magnetického revolucionáře Howarda Johnsona. Ten totiž dokázal něco, čemu se mysl uvězněná ve světě materiální nouze a zplodin z benzínových motorů stále zdráhá uvěřit –díky objeveným mechanismům magnetu sestavil soběstačný magnetický motor, v němž není kromě jediné části nic pohyblivého!

Odkud se bere tajemná síla?

Magnetismus je fyzikální jev projevující se působením síly na tělesa. Je ohromnou inspirací pro kvantový skok, jež je dnes lidstvo schopno učinit. Přejdeme do nového věku, ve kterém budeme věci dělat chytřeji a místo ropy bude vládnout magnet? Pochopíme harmonii mezi dvěma póly a stvoříme třetí prvek – zázrak? Povzneseme se jako magnety nad sebe samé?

Magnetismus vzniká pohybem elektricky nabitých elementárních částic (elektronů) uvnitř atomů. Správně bychom ale měli mluvit o elektromagnetismu, protože elektřina ani magnetismus bez sebe navzájem neexistují. Každý drát pod proudem je vlastně zároveň magnet. Jak ale říká americký držitel Nobelovy ceny za fyziku Richard Phillips Feynman v reakci na novější výzkumy magnetismu,„není možné doopravdy pochopit magnetické působení materiálů z pohledu klasické fyziky. Takové magnetické efekty jsou zcela kvantově-mechanickým jevem.“

Chcete dokonalého partnera? Magnet taky!

Všechny částice světa mají jisté magnetické pole a každý elektron bývá spárovaný. Měřitelný magnetismus vzniká právě tím, že některé částice spárované nejsou. Jsou vlastně hladové, touží po partnerovi. To je podstata magnetu. Nepřipomíná nám to něco? Ovšem tak jako u lidských vztahů, i tady platí, že tlačení na zeď vyvolává zrovna takový protitlak, opačné se přitahuje, silnější na sebe nabalí slabší a pronásledovaný utíká, zatímco nežádaný se dovolává pozornosti. A tak magnety zůstávají magnety nadlouho… Potenciál magnetu můžeme vytušit již při pohledu na současnou techniku. Přestože jsme teprve v počátcích skutečného využití magnetické síly, již dnes jí vděčíme za televizory, monitory, mozkové skenery, audio a videokazety, diskety, počítačové harddisky, reproduktory, mikrofony, všechny elektromotory, generátory či transformátory a spoustu dalších užitečných věcí včetně prvotního kompasu, který se objevuje již ve starověké Číně mezi lety 475 – 221 př.n.l. jako přístroj ve tvaru lžičky.

Je vesmír ohromným magnetem?

V širším smyslu je magnetismus jakékoli přitahování nebo odpuzování polarit ve světě. „Každá mince má dvě strany“a „všechno zlé je pro něco dobré,“říkají lidová přísloví. Existuje vůbec něco, co by nemělo svůj protipól nebo samo nemělo dvě stránky? I jen najít magnet o jednom pólu se ukázalo být dosud nemožné. Ať budeme krájet magnet jakkoli dlouho, stále bude mít póly oba. Bez vršku by nebyl spodek, bez levé strany by nebyla pravá, bez tváře by nebyla záda a je to tak všude. Není celý svět velkým magnetem, v němž probíhají záhadné schizofrenické procesy mezi sebou samým a sebou samým? Jsme součástí sebepojídajícího vesmíru, jakési kosmické entity která se jako pes honí za svým ocasem, aniž by kdy měla nejmenší šanci se dohonit? Starověcí učenci tomuto principu říkali Uroboros a patřil k základům tajných učení. Je znázorňován jako kosmický had nebo drak, který je stočen do kruhu tím, že v tlamě drží svůj vlastní ocas a tráví sám sebe. Tento prastarý symbol, dosledovatelný až do starého Egypta a doby kolem roku 1600 př.n.l., se obvykle vysvětluje jako znázornění cyklického opakování a věčného sebezničení a sebeobnovy. Jak ale naznačují některá vyobrazení, na kterých je Uroboros z poloviny bílý nebo světlý a z poloviny černý nebo tmavý, jde zároveň i o symboliku podobnou čínské monádě tchaj-ťi známé jako jin-jang a zjevně šlo i o znázornění duality a polarity všech věcí. Jaké krásnější znázornění magnetu bychom si mohli přát? Zbývá jen otázka, zda starověcí Egypťané znali podstatu magnetu a inspirovali se u něj, nebo jen vyjádřili všeobecně platnou pravdu, která se shodou okolností názorně projevuje v magnetu. V naší krátké paměti uchováváme jako nejstarší výzkumníky magnetů teprve ty z Řecka (filosof Thales), z doby okolo roku 600 př.n.l.

Proč je svět složený z polarit?

Proč je svět složený z polarit? Na tuto otázku musí odpovědět jedině rodič duality – jednota, kterou většina kultur v historii nazývala Bůh. Z duality nebo polarity vesmíru je ovšem jen krůček k pochopení, že všechno se skládá z vibrací, protože ty vznikají jedině mezi dvěma póly. Fyzikové to vysvětlují v tzv. jednotící „teorii superstrun“, dnes chápané jako nejpřesnější popis hmoty. Taková vibrace neboli pohyb mezi dvěma póly se ovšem v trojrozměrném prostoru odehrává v podobě víru, jaké americký vynálezce Howard Johnson se svými kolegy u magnetů objevil. Možná pak budeme lépe chápat slova recenzisty časopisu BoardGameGeek Jeana Luca Romana ohledně magnetické hry Polarity a jejích hracích kamenů: „Je to skoro jako by byly kameny propojeny – ale v jiné dimenzi. Manipulací kamenem v mé ruce v této dimenzi, tlačím a navlékám na strunu v jiné dimenzi, čímž způsobím, že stojatý disk (který existuje v obou dimenzích) spadne. Ve skutečnosti jde o interakci magnetických polí disků, které způsobují, že stojatý disk spadne. Nicméně my je nazýváme poli jen proto, že postrádáme lepší slovo. Nedovedeme se vlastně dotknout těchto polí, ani je spatřit – můžeme jen pozorovat, jak způsobují, že předměty s magnetickými vlastnostmi spolu reagují.“ Hra je velmi jednoduchá, ale pochopení síly, která za ní stojí, nabízí nekonečné pole k přemýšlení, fantazii a trénování intuice, která vytvoří váš „šestý smysl“ pro magnetické vlny…

Dalibor Novák Kde se dozvíte více: 1) navštivte například http://www.coolmagnetman.com2) kupte si časopis Enigma 01/2008, kde najdete tyto informace a ještě mnohem víc! Speciální 8stránková příloha i s fotografiemi! Bonus:

Tento článek vám věnuji, můžete ho volně kopírovat a umístit na svých stránkách, pod podmínkou, že nebude upravován a bude na jeho začátku či konci uveden zdroj www.levitron.cz, v podobě aktivního, klikatelného odkazu ( zkopírujte si jednoduše toto: <a href=”https://levitron.cz”>levitron.cz</a> ).